Na VŠB-TU Ostrava byla vytvořena koncepce SMART GRID systému rodinného domu. Uvedený SMART GRID systém napájí izolovanou energetickou soustavu, ze které jsou napájeny spotřebiče umožňující demonstrovat spotřebu běžné domácnosti v rodinném domu. Tok výkonu mezi jednotlivými komponenty je řízen s využitím monitorovacího SMART CONTROL řídicího systému, který řídí tok energie od zdroje ke spotřebiči na základě informací z predikčního modelu výroby elektrické a tepelné energie, informací o aktuálním stavu akumulačního zařízení a prioritách připojení jednotlivých spotřebičů.
Na VŠB-TU Ostrava byla vytvořena koncepce SMART GRID systému rodinného domu. Uvedený SMART GRID systém napájí izolovanou energetickou soustavu, ze které jsou napájeny spotřebiče umožňující demonstrovat spotřebu běžné domácnosti v rodinném domu. Tok výkonu mezi jednotlivými komponenty je řízen s využitím monitorovacího SMART CONTROL řídicího systému, který řídí tok energie od zdroje ke spotřebiči na základě informací z predikčního modelu výroby elektrické a tepelné energie, informací o aktuálním stavu akumulačního zařízení a prioritách připojení jednotlivých spotřebičů.
Monitorovací systém sleduje základní parametry jednotlivých komponentů energetické koncepce, aby tak mohla být definována v požadovaných cyklech v rámci dlouhodobého měření celková účinnost systému i účinnost jednotlivých individuálních komponentů celého systému společně s kvalitou elektrické energie v ostrovní síti dle ČSN EN 50160.
Pro část elektrické energie se konkrétně jedná o měření pomocí napěťových a proudových modulů a následně výkonových parametrů, přičemž toto vyhodnocení je realizováno pro jednotlivé komponenty větrné i fotovoltaické elektrárny, aby tak bylo možné optimalizovat řetězec jednotlivých konverzí elektrické energií a přispět tak ke zvýšení celkové účinnosti systému. Veškeré naměřené hodnoty jsou následně zpracovávány a vyhodnocovány pomocí G jazyku (prostředí LabView ) a následně pomocí tohoto jazyku i vizualizovaný. Součástí monitorovacího systému je i hodnocení meteorologických poměrů, aby bylo možné přiřadit celkovou účinnost systému pro rozmanité klimatické podmínky a definovat tak efektivnost provozu navržené energetické koncepce pro různé provozní i klimatické podmínky. Veškeré výsledky z monitorovacího systému jsou ukládány pro následný postprocessing do databáze dlouhodobých naměřených hodnot a jsou s požadovaným krokem publikovány formou webového rozhranní na internetové doméně, která je pro tento projekt vytvořena http://hybridni-system.vsb.cz. S využitím ovládacího systému je možné ovládat základní provozní stavy „SMART domu“.